Historie Havlova
VZNIK HAVLOVA

Vznik Havlova je úzce spjat se spisovatelkou Annou Pammrovou. Ta si v roce 1899 postavila dřevěný domek nedaleko od dnešního Havlova. Dědeček Václava a Ivana Havlových, Ing. Vácslav Havel, chtěl pozemek od Anny Pammrové koupit za účelem vybudování letního sídla. K paní Pammrové přivedl v roce 1907 rodinu Václava Havla její bývalý manžel František Kroh a i z tohoto důvodu se na koupi nedohodli.
Protože se Havlům prostředí velmi líbilo, hledali jiné možnosti pro vybudování letního sídla. Nedaleko od domku Anny Pammrové objevili skalní výběžek, kde vybudoval v roce 1908 Ing. Vácslav Havel tzv. letní vilu, dřevěné omítané stavení, které mělo sloužit zejména pro letní pobyt rodiny Havlových. Součástí sídla byl i nově vybudovaný venkovní bazén ve tvaru půlkruhu, tzv. sluneční lázně a tenisový kurt v lese. Součástí areálu byla i hájenka, pravděpodobně postavená ještě před koupí rodinou Havlů, a dochovala se jako jediná původní stavba dodnes.
MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ:
Letní sídlo se stalo oblíbeným místem rodiny, kdy zde pobývali zejména v letních měsících, na podzimní hony a občas na Vánoce. Rodinu na Havlově navštěvovalo velké množství známých osobností z řad politiků, divadla, filmu a sportu.
Mezi nejznámější patří:
Adina Mandlová - herečka
Lída Baarová – herečka
Nataša Gollová – herečka
Jan Werich – herec
Jiří Voskovec - herec
František Čáp - režisér
Eduard Bass - spisovatel
Vítězslav Nezval - spisovatel
Jaroslav Drobný - tenista
Eliška Junková – automobilová závodnice
Karel Kramář – politik (předseda vlády ČR)
Karel Baxa – politik (primátor Prahy)
VZTAH OTOKARA BŘEZINY K HAVLOVU:
Otokar Březina byl s největší pravděpodobností také návštěvníkem Havlova, a to vzhledem ke skutečnosti, že byl blízkým přítelem Anny Pammrové, která měla svůj domek nedaleko. Ta se s Otokarem Březinou seznámila v Jinošově po návratu ke svým rodičům a kde byl Otokar Březina učitelem. Anna Pammrová, která žila v domku u Žďárce trvale, se navštěvovala s Havlovými a občas se starala i o Havlovu vilu v období, kdy zde rodina nepobývala.
2. SV. VÁLKA AŽ 1948
V období 2. sv. války pobývali Havlovi na Havlově častěji než před válkou, Václav Havel s bratrem Ivanem zde žili natrvalo a v tomto období navštěvovali místní základní školu.
POVÁLEČNÉ OBDOBÍ:
Po roce 1948, kdy byl rodině znárodněn téměř veškerý majetek, Havlov jako jeden z mála zůstal ve vlastnictví rodiny. Mladý Václav Havel se zde setkával se skupinou svých přátel a mimo jiné zde pořádal setkání tzv. „Šestatřicátníků“, což byla skupina intelektuálů a umělců mimo oficiální komunistický proud. Na rodinu byl vyvíjen nátlak, až byl v dne 1. října 1958 dislokačně areál přidělen Závodnímu výboru ROH společnosti TOS Kuřim (Havlovi chtěli Havlov darovat místní škole pro zřízení letní školy) a od 17. října 1959 na základě vládní vyhlášky přešel do jeho vlastnictví.
TOS Kuřim zde vybudovala pionýrský tábor a postupně zbourala všechny stavby z doby rodiny Havlů (samotná vila byla zbořena v roce 1962 s odůvodněním, že její stav ohrožuje bezpečnost pionýrů a hrozí propadnutí podlah) a zůstal stát pouze objekt hájenky a venkovní bazén, který ale nesloužil svému původnímu účelu a byl začleněn do nově postavené kotelny. TOS Kuřim zde vystavěla dva nové objekty, tzv. penzion pro ubytování vedoucích a pořádání akcí závodních Lidových milicí, vybudovala několik chatek a srubů, zřídila v jižní části areálu koupací bazén a přilehlou úpravnu vody.
OBDOBÍ PO ROCE 1989:
Po roce 1989 areál nadále užívala společnost TOS Kuřim a sloužil v létě jako dětský tábor nejen pro zaměstnance. Objekt hájenky byl v rámci restitucí vrácen rodině Havlů, ale i nadále jej využívala TOS Kuřim a byl obydlen správcem po celý rok. Společnost se během 90. let dostala postupně do úpadku, byl vyhlášen konkurs a správce konkursní podstaty postupně začal rozprodávat majetek společnosti. Ke dni 20. 3. 2003 tak přešlo vlastnictví na společnost REAL COMPANY, spol. s r.o. z Brna, a to včetně pozemku pod budovou hájenky. V listopadu 2018 prodali Havlovi budovu hájenky společnosti REAL COMPANY, která v ní plánuje zřídit muzeum, jako upomínku na téměř 50 let života rodiny Havlů na tomto místě. Budovy z období TOS Kuřim prošly rekonstrukcí a byly adaptovány na hotelový resort.
POZNÁMKA:
V článcích se někdy objevují informace, že sídlo nechal vystavět Hugo Vavrečka, diplomat, spisovatel, novinář a dědeček Václava a Ivana Havlových, který měl být obdivovatelem Anny Pammrové. Známý je také díky povídce „František Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa“, která byla zfilmována s Vlastou Burianem v hlavní roli.
Tato informace se ale pravděpodobně nezakládá na pravdě, jelikož rodiny Havlů a Vavrečků se „spojili“ až sňatkem dcery Hugo Vavrečky, Boženy Vavrečkové, s Václavem Mariem Havlem 14. června 1935. Jak zachytila i přímo Anna Pammrová ve svých poznámkách: „O velikonočních svátcích 1907 přišla nečekaná návštěva, elegantně oděná rodina pana stavebního inženýra Havla z Prahy, majitele Lucerny. Ale přišli s Krohem. Chtěli koupiti můj pozemek k vybudování důkladného domova, kdež bych měla zajištěný byt až do smrti. Ačkoliv byl návrh lákavý, po dobrém uvážení jsem jej odmítla. Neboť kde je Kroh, tam pro mne nic dobrého nevykvete.“. Také přímo Václav M. Havel (nar. 1897) ve svých poznámkách z července 1979 vzpomíná: „Když mi bylo jedenáct let, přistěhovala se naše rodina na prázdniny na samotu mezi obcemi Žďárec a Víckov na Českomoravské vysočině asi 15 km západně od Tišnova. Můj otec, Ing. Václav Havel, se na jaře toho roku rozhodl vystavět na vyhlídkovém místě nad údolím říčky Bobrůvky, které se mým rodičům zalíbilo, dřevěné omítané letní stavení, které později bylo nazváno Havlov. Sloužilo naší rodině padesát let.“